Lenost je silná věc, no ne? Každopádně blog neumírá. Jen není tak aktivní a ostatně ani nikdy nebyl.
Takže pro všechny zbloudilé duše, co sem občas zavítají, budu se snažit!
A ráda bych se omluvila. Z jistých důvodů teď nemohu překládat doujiny. Což pravděpodobně taky není žádná katastrofa.

Teaser Tuesday (9)

6. října 2015 v 17:11 | Yu-chan |  Teaser Tuesday
Originální Teaser Tuesday je na bloguShould Be Reading. O co jde? Mám vzít knihu, kterou aktuálně čtu, otevřít ji na náhodné stránce a opsat sem úryvek, napsat jméno autora, název knihy.




Inženýrova uklízečka nechala svého nadřízeného lámat si celé dva roky hlavu, kde jinde, než v poušti Kalahari by bylo možné zkoušku jaderné zbraně uskutečnit. Nejlepší nápad, na který Engelbrecht van der Westhuizen přišel, bylo odpálit tu bombu v některé z černošských rezervací, sám ale musel uznat, že to zas tak dobrý nápad není.
Nombeko cítila, že cena inženýrových akcií prudce klesá a brzy bude na čase znovu zvednout kurz. Pak se na ni přece jen usmálo štěstí a jí i jejímu nadřízenému se dostalo dalšího půl roku odkladu.
Ukázalo se totiž, že premiér B. J. Vorster má plné zuby stížností a nevděčnosti vlastních lidí. Proto ze státní pokladny odčerpal pětasedmdesát miliónů randů a začal vydávat vlastní deník Občan, který na rozdíl od většiny skutečných občanů hodnotil jihoafrickou vládu a její schopnost držet zkrátka domorodce i okolní svět jen a pouze pozitivně.
Naneštěstí se jeden zrádný občan postaral o to, aby se věc dostala do obecného povědomí. Když navíc to zatracené světové svědomí nazvalo ne zcela úspěšnou vojenskou operaci v Angole masakrem šesti set civilistů, musel Vorster ve funkci skončit.
"Je to kurva na hovno," ulevil si naposledy v roce 1979 a opustil politickou scénu. Nezbylo mu, než se vrátit do rodného Kapského Města, se sklenkou v ruce se posadit na terasu své přepychové vily s výhledem na ostrov Robben, kde si odpykával trest terorista Nelson Mandela.
To Mandela měl shnít, ne já, pomyslel si hnijící Vorster.

Analfabetka která uměla počítat. Známá kniha Jonase Jonassona o analfabetce Nombeko, která uměla nejen počítat, ale i číst. Děj začíná v jižní Africe, kde Nombeko pracuje v ne příliš vábné funkci. Postupně ale svůj rodný slum opustí a vydá se do své vysněné knihovny, bohužel jí cestou po chodníku srazí auto, a tak je odsouzena k sedmi letům práce u jeho řidiče, aby odčinila napáchané škody. Odtud se po podstatně delší době, zahrnující uklízení, studium čínštiny a pomáhání svému ne příliš chytrému nadřízenému, konečně dostane a mizí ve Švédsku, kde žáda o azyl. Dál jsem se bohužel nedostala. Každopádně se nemůžu dočkat, až se dál dostanu. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama