
Originální Teaser Tuesday je na blogu Should Be Reading. O co jde? Mám vzít knihu, kterou aktuálně čtu, otevřít ji na náhodné stránce a opsat sem úryvek, napsat jméno autora, název knihy.
Život už mi zajisté dal mnoho lekcí, ale o trpělivosti jsem nevěděla vůbec nic - ani tolik, abych pochopila, co Mameha myslí nalezením vhodného okamžiku. Řekla jsem jí, že kdyby mi mohla naznačit, co bych měla říct, promluvila bych s matkou hned zítra.
"Ale Čijo, když budeš životem klopýtat, tak se moc daleko nedostaneš. Musíš se naučit nalézt vhodný čas a místo pro to, co chceš udělat. Myš, která chce ošidit kočku, nevylézá ze své díry, kdykoliv ji napadne. Ty si neumíš ověřovat ve svém horoskopu?"
Nevím, jestli jste někdy viděl kalendář s horoskopem. Kdyby se vám nějaký dostal do rukou a listoval jste jeho stránkami, zjistil byste, že je zaplněný velice složitými harmonogramy a záhadnými čínskými znaky. Gejši jsou velice pověrčivé, jak už jsem řekla. Tetička a Matka, ale dokonce i kuchařka a služky se málokdy rozhodly udělat něco třeba tak prostého, jako je nákup nových bot, bez ověření šťastných a nešťasných dnů v kalendáři. Já jsem to ale nikdy nezkoušela.
"Není divu, že tě potkalo tolik neštěstí." řekla Mameha. "Chceš říct, že ses pokusila utéct a ani ses nepodívala, jestli je to příznivý den?"
Někteří možná poznali, že se jedná o knížku Gejša od Arthura Goldena. Příběh malé holčičky s neobvyklýma očima, která se narodila v malé rybářské vesničce. Bohužel se její otec dostal do těžké situace, a tak je prodána do Gionu (To je čvrť v Kjótu.). Tady má chodit do školy a učit se, jak být správná Gejša, aby jednou mohla splatit své dluhy v Okije, popřípadě se od Okiji zcela osamostanit. Bohužel ji potká řada událostí, která jí to ztíží.
Do začátku se omlouvám za český přepis japonštiny, ale to mě naučila ta kniha. xD Ke knížce jsem se dostala přes film, který mám z nějakého záhádného důvodu ráda už od malička, i když jsem ho tenkrát pořádně nechápala. Sice mě dozačátku trošku vyděsil český přepis (Čijo-čan), ale přeci jen jsem na to zvyklá z mang a našeho kroužku japonštiny. Už teď jsem narazila na řadu odlišností od filmu, ale nijak mi to nevadí. Jen si nějak nemůžu zvyknout, že Tykev není Tykev, ale Dýně. Každopásně se mi knížka opravdu moc líbí.
Mimochodem, zdravím vás z trajektu mířícího z Doveru do Dankirku (Netuším, jak se to píše)!! Zítra bych se konečně (asi po měsíci) měla dostat domů, tak sem pak něco hodím. :)
