Rakousko-Uhersko se rozpadlo a on zůstal sám. Je to zvláštní, žít najednou v tak prázdném a tichém domě...
Je to spíše taková básnička o pocitech Rakouska.

Je to spíše taková básnička o pocitech Rakouska.

Tak jsem jednou zase něco zkusila... Povídku podle zadání.
Naše milovaná Glacea mi zadala pět slov - černá,spánek, káva, písek, bavlna - a téma - ztráta.
Vznikl z toho tenhle pokus o básničku... Někdy (jen někdy) se to nerýmuje. :D
Je to takové... moc děj to nemá a je to čistě o pocitech...
Naše milovaná Glacea mi zadala pět slov - černá,spánek, káva, písek, bavlna - a téma - ztráta.
Vznikl z toho tenhle pokus o básničku... Někdy (jen někdy) se to nerýmuje. :D
Je to takové... moc děj to nemá a je to čistě o pocitech...
Jako slunce, které zapadá
a mizí za obzorem.
Takhle mě kdysi někdo popsal
a vypadá to, že noc už se dostavila.
a mizí za obzorem.
Takhle mě kdysi někdo popsal
a vypadá to, že noc už se dostavila.
Bílou klapku zase jednou černá střídá,
melodie vytrácí se v tichu.
Už není, kdo by poslouchal mé tóny.
Nemám, komu pomohl bych k smíchu.
melodie vytrácí se v tichu.
Už není, kdo by poslouchal mé tóny.
Nemám, komu pomohl bych k smíchu.
Jsem sám a beze štěstí, co tu bylo
a jediné, co mi bez klavíru zbylo,
je káva.
Ano, káva.
V té zmizí moje dávná sláva
a utopí se všechen žal,
který čas mi tady zanechal.
a jediné, co mi bez klavíru zbylo,
je káva.
Ano, káva.
V té zmizí moje dávná sláva
a utopí se všechen žal,
který čas mi tady zanechal.
Jako písek všichni zmizeli.
Jako písek, který propadá se mezi prsty.
Celou říši měl jsem v hrsti…
A teď?
Nic.
Teď tam, kde se všichni stále smějí,
mě láká spánek prostý.
Jako písek, který propadá se mezi prsty.
Celou říši měl jsem v hrsti…
A teď?
Nic.
Teď tam, kde se všichni stále smějí,
mě láká spánek prostý.
Všechno jsem ztratil,
jen vzpomínky mi zůstaly.
Kde jsou všichni?
Odešli a nevrátí se.
jen vzpomínky mi zůstaly.
Kde jsou všichni?
Odešli a nevrátí se.
I ona.
Nechala mě tady.
Nechala mě tady.
Moje prsty zase tóny hrají.
Její oblíbená.
"Bavlna" jí říkávala.
Stejně načechraná a krásná melodie.
Její oblíbená.
"Bavlna" jí říkávala.
Stejně načechraná a krásná melodie.
Melodie utichla již zcela
a nahradily ji kroky opouštějící místnost.
Takhle že ta píseň kdysi zněla?
Ne. Byla hezčí,
když jsem ji hrál pro ni.
a nahradily ji kroky opouštějící místnost.
Takhle že ta píseň kdysi zněla?
Ne. Byla hezčí,
když jsem ji hrál pro ni.
Stal jsem se jen obyčejnou zemí.
Moje mocné časy noc už zahalila.
Teď je čas dát prostor jiným sluncím,
by do soumraku poklidně si žila
a já jen tomu přihlížel.
Moje mocné časy noc už zahalila.
Teď je čas dát prostor jiným sluncím,
by do soumraku poklidně si žila
a já jen tomu přihlížel.
Tak to byl můj básnický pokus. :D

Óóó :O To je dobrý a mooc hezký... I když smutný...
(Dala jsem to přečíst své rakouskofilní sestře a ta z toho má feels...)